4.den byl kritický

Děti si hned ráno vymrčely atrakce. Domiš šel sám na nafukovací aquapark, bez Patrička si to líp užije. A prcci chtěli na prolézačku. Myslela jsem si,že to bude 15 minut pohody a klidu, ale jak jsem se zmýlila. Patriček potřeboval na záchod, obsluze jsem to nahlásila, že jdeme na toaletu a Adélka zůstává uvnitř. Nikdy už takovou chybu neudělám. Adélka se rozhodla, že se vydá na průzkum. Takže než jsme přišli ze záchodu, byla z prolézačky pryč. Kluk na mě koukal a divil se, že není uvnitř. Ani boty si nevzala. Těch 5 minut,co jsme ji nemohli najít, bych nikomu nepřála. Na pláži hlava na hlavě a někde mezi tím tříletý prcek. Našel ji manžel, jak si u stánků prohlíží korálky. Málem jsem se rozbrečela, když jsem viděla, jak ji nese v náručí. Ale tím naše adrenalínové dobrodružství neskončilo. Odpoledne jsme vycházeli z restaurace, manžel viděl,že Adélka běží za mnou, ale já jsem nevěděla, že už není s ním. Takže když se vrátil na deku, nechápal,proč nemám Adélku u sebe, když za mnou běžela. Možná běžela, ale asi si to rozmyslela. Zřejmě jí toulání po pláži přišlo zábavnější. Zkrátka byla zase fuč. Tentokrát jsem už byla vážně na odpis, hledali jsme ji mnohem dýl. Nakonec jsem ji našla sedět na chodníku, v klidu si spravovala boty a pozorovala okolí. Od tý doby jsem ji z očí nespustila ani na vteřinu. Vyškolila nás tedy řádně.

adrenalínová prolézačka :-)

 andílek

 naše malá cestovatelka

Večer jsem podařený den završila tím, že jsem si na  focení západu slunce vzala foťák bez baterky. Ta zůstala v nabíječce. Takže nemám jedinou fotku. Nevadí, vynahradíme si to jiný večer. Děti si užily na skákacím hradu, kolotočích a jiných aktrakcích. My si smlsli na koblížkových kroužcích s nutelou.